Vhodná vlhkost a teplota ve sklepě

Pokud chceme ve sklepě skladovat potraviny, jako jsou marmelády, kompoty, nebo také ořechy, je důležité, aby zůstal suchý. Nejsušší sklepy bývají v panelových domech. V případě, že však plánujeme skladovat jablka, brambory, zelí či jiné plodiny, požadujeme zvýšenou dílčí vlhkost. Z toho důvodu je dobré si do sklepa pořídit vlhkoměr, který nám pomůže zjistit hodnoty vlhkosti a pomůže rozhodnou, zda je třeba více větrat, nebo naopak. Ve sklepě by měl být také teploměr, protože teplota v těchto prostorách by neměla být příliš vysoká, ale zároveň by v nich nemělo ani mrznout. Minimální teplota, která by měla ve sklepě být je 0,5 stupně, což je už hodnota opravdu hraniční. Ideální teplota pro sklep, kde chceme skladovat potraviny, je 4 až 5 stupňů Celsia. Teplotu si tak díky teploměru budeme moci lépe hlídat.

Než začneme používat sklep k jinému účelu, než jako skladiště harampádí, je potřeba důkladný úklid a desinfekce.

Jak udržet sklep v čistotě?

Dříve, než začneme do sklepa snášet věci, tak je potřeba jej pořádně uklidit. Tedy odstranit staré nánosy pavučin a prachu ze zdí, důkladně zamést, případně i vytřít podlahu, pokud je třeba tak sklep i vymalovat. Také veškeré police je třeba umýt, ideálně dezinfekčním roztokem, aby na nich nezůstaly zbytky potravin či špína. Chlorovými přípravky je však třeba raději šetřit. Police, bedýnky a různé přenosky, které jsme takto vydezinfikovali, je vhodné ještě přetřít, případně osprchovat vodou. Co se týče podlahy, nemusí být v případě sklepa nijak zakrytá, žádné linoleum či jiné podlahové krytiny nejsou třeba. Ideální je beton, kámen, a pokud na zemi chceme skladovat jablka nebo brambory, nevadí ani hliněná podlaha.

Síření sklepa

Předtím, než si sklep „zabydlíme“ a vneseme do něj věci k uskladnění, je dobré do něj dát sirné knoty – síra je totiž přirozený a ustálený dezinfekční prostředek. Jakmile knot v místnosti zapálíme, tak síra v podobě plynu pronikne do všech zákoutí a vydezinfikuje plísně, zneškodní veškeré brouky, pavouky i hlodavce. Sirné plyny se dostanou i do koutů, kam nevidíme, nebo do špatně přístupných rohů a zajistí tak jejich dokonalou dezinfekci. Síření sklepa je velmi jednoduché, na malé sklepy stačí použít jeden sirný papírek, na sklepy prostornější o rozměrech např. 3x4 metry jsou pak vhodné sirné papírky dva. Papírky dáme z poloviny do plechovky, demižonu či jiné nádoby, kterou máme po ruce a zapálíme je. Před samotným zapálením je třeba zkontrolovat, jestli nádoba nestojí na hořlavém podkladu a jestli je v dostatečné vzdálenosti od čehokoliv, co by mohlo vzplanout. Po zapálení se ze sirných knotů začne uvolňovat sirný zápach, který je pro člověka nesnesitelný, proto je třeba sklep opustit. Předtím ještě zavřeme okno a veškeré dveře, aby síra skutečně působila jen v daném prostoru. Jakmile knoty dohoří, vyvětráme a po dvou hodinách můžeme ve sklepě opět začít pracovat.

Jak předcházet vzniku plísní ve sklepě

Nejúčinněji předejdeme plísním tak, že budeme pravidelně větrat, protože plísně se nejčastěji objevují při vysoké vlhkosti a v případě, že nedochází k dostatečné cirkulaci vzduchu. Abychom vzniku plísní zabránili, musíme tedy pravidelně větrat a to i ve dnech, kdy mrzne – v tomto případě však větráme jen velmi krátce. V případě, že máme ve sklepě uskladněné ovoce a plíseň se v něm přesto objevila, je třeba prostory opět vysířit. To je možné provést i v případě, že už máme ve sklepě nanošenu úrodu jablek či brambor, protože sirné plyny na uskladněné potraviny nepůsobí škodlivě. Pokud je plíseň soustředěna na zdi v nějakém ložisku, musíme opět použít některý z dezinfekčních přípravků na zdivo a ošetřit jej.

Přečtěte si také Jak se zbavit plísní a fleků na zdech?

Jak připravit sklep na skladování potravin

Některé sklepy nemají zrovna ideální podmínky na skladování potravin. Přestože tak mnohdy na první pohled vypadají, při bližším ohledání zjistíme, že vlivem vlhkosti opadává omítka a odlupuje se zdivo. Do takového sklepa není dobré si nanosit potraviny pro uskladnění. Zdi ve sklepě je třeba nejdříve oklepat až na holé cihly, očistit a poté dle potřeby zdivo nabílit vápnem. Vápenatý nátěr je ideální pro dezinfekci. Nanášíme jej nikoliv válečkem, ale štětkou, protože povrch zdí může být nerovný a pomocí štětky se s nátěrem dostaneme do každé prohlubně a dolíku.

Čím sklep vybavit?

Sklep může být někdy poněkud obtížnější zorganizovat, zvláště pokud je menších rozměrů. Pro uskladnění ovoce a zeleniny nám pomohou přepravky, sklep můžeme vybavit regálem či policemi. Regály, které chceme používat ve sklepě, by měly být z takových materiálů, které jen tak nesteří, nezreziví a dají se dobře čistit. Pokud takový regál k dispozici nemáme, můžeme na sebe naskládat plastové přepravky, které do sebe dobře zapadají. V obchodech dnes narazíme také na speciální úložné systémy do sklepů, které jsou variabilní a můžeme jimi vybavit i menší sklepní prostory. Vždy je třeba pamatovat na to, abychom si věcmi nezaskládali přístup k oknu, které je důležité pro větrání. Také bychom neměli věci skladovat přímo nalepené ke zdi, aby mohl vzduch proudit i zezadu.

Přečtěte si také Chytře řešené úložné prostory v moderních bytech – šetří čas i peníze

Skladování potravin ve sklepě

V sušší části sklepa je možné skladovat marmelády, kompoty, medy, zavařenou zeleninu atd. Je dobré, když máme veškeré sklenice popsány, abychom se v nich i po nějaké době vyznali. Skladování zavařených věcí nijak problémové není, protože potraviny jsou de-facto uschovány ve sklenicích a nehrozí jim tak žádné poškození. Větší pozornost je pak třeba věnovat skladování jablek, hrušek, brambor, mrkve a další zeleniny.

Potraviny můžeme skladovat v dřevěných bedýnkách či umělohmotných přepravkách, které musí být čisté a suché. Papírové přepravky se pro uskladnění ovoce a zeleniny příliš nehodí, protože ve vlhčím sklepě začnou vlhnout a začnou se v nich vytvářet plísně. Je proto možné je použít pouze jako provozní přepravky, nikoliv na delší skladování. O uskladněné potraviny je třeba se také starat, sklep bychom pro kontrolu měli navštěvovat jedenkrát týdně a kontrolovat, zda někde nezačíná něco nahnívat. Průběžné sledování úrody je tedy velmi důležité, protože jakmile se hniloba či plíseň objeví, začne se rychle šířit a můžeme tak přijít o celou úrodu.

Uskladnění ovoce a zeleniny

Ovoce určené k uskladnění je nejdříve třeba probrat. Veškerá poškozená jablka je nutné vytřídit a skladujeme jen ta zdravá, s nepoškozeným povrchem. Měli bychom je mít rozděleny v bedýnkách podle odrůd. Jablko, které chceme skladovat ve sklepě, by mělo mít stopku, protože tak vydrží déle. Jablka bez stopky je třeba si dát někam bokem a počítat s jejich dřívější spotřebou. Stejně tak jako ovoce, můžeme skladovat i zeleninu, jako je například mrkev, celer či petržel. Ta musí být pro skladování očištěná od natě. Nezařezáváme mrkev nijak hluboko a také ji nečistíme, pouze ji zbavíme hrubých nečistot, jako je zemina. Zelenina určená k uskladnění by neměla být nijak poškozená.

Dříve se kořenová zelenina dávala do beden naplněných pískem, který ji dobře zakonzervuje a zelenina vydrží dlouho čerstvá. Poslední dobou však tento způsob uskladňování nahrazuje modernější metoda. Stačí mít po ruce pevný černý igelitový pytel, do něhož ze strany uděláme větrací otvory a do něj mrkev či jinou kořenovou zeleninu naskládáme. Pytel musí větrat, proto jej nesvazujeme. Může zůstat stát na betonové či hliněné podlaze.

Pokud chceme skladovat brambory, musíme pro ně najít tmavší a vlhčí sklep, aby nezačaly klíčit a zůstaly co nejdéle svěží. Brambory mají (stejně jako zelí) navíc svůj osobitý pach, proto není dobré je mít uskladněny ve stejné místnosti, jako jsou uskladněna jablka či jiné ovoce. Naopak cibule musí zůstat v suchu, ve sklepě, kde se teplota pohybuje do 5 stupňů. Další možnost je ji mít v místnosti, kde je kolem 20 stupňů Celsia. Ideální pro ni tedy je suchý, klidně i teplý sklep.

Přečtěte si také Jak správně zabezpečit sklep? Většinu zámků zloděj překoná do 3 minut!

- jpa -